Dýky nebo ohňostroje?

Díky tobě jsem zapomněla na všechny muže, které jsem v životě měla a díky tobě jsem ztratila zájem kohokoliv jiného hledat. Nepřišel jsi do mého světa jako host ale jako starý známý. Vrátil jsi mě zpět do dětských let, kdy jsem celé dny běhala venku, lezla po stromech, válela se v trávě, skákala přes potok i do něj, ruce i nohy měla od bláta a byla blažená. A dovedl jsi mě do světa dospělých, kdy dva co se milují nad budoucností přemýšlejí společně. Mé srdce s tebou zažilo tisíce ohňostrojů. Všechno to sedlo a zapadlo do sebe jako nalezený poslední dílek puzzlí. 

Asi to nemělo být tak jednoduché, víš kolik lidí by nám závidělo? Záviděli nám i tak. Hrozně mě mrzí, co přišlo, ale snažím se brát to tak, že to přijít muselo. Hlavně musel přijít rozchod, kterého sice lituji, ale bez něj bych se přes ten blok nejspíš vůbec nedostala. Když se podívám do tvých očí, cítím klid, který mi nedal nikdy nikdo. Pocit bezpečí, opory, upřímnost a hlavně lásku. Už když jsem tě poslala pryč, věděla jsem, že tě budu potřebovat zpět, protože ty do mého života prostě patříš. Jen jsem si myslela, že už to nepůjde stejně jako před tím. Možná to vážně nepůjde, protože o tom nerozhoduji pouze já. Ale chci ti říct, že bez tebe nejsem celá. 

Nejsem teď sama, protože bych neměla na výběr, ale protože jsem si to tak vybrala. Protože když nemohu být s tebou, tak je pro mě lepší nebýt s nikým. Protože když někdo jiný udělá to, co bys ty nikdy neudělal, vrazí mi to dýku do srdce. A když někdo jiný neudělá to, co ty bys udělal, vrazí mi to další. A když jsem se neměla s kým podělit o příběhy, příhody, chvilky štěstí, úspěchy ale i pády, všechny ty dýky se trochu pootočily. Ale netrpěla jsem. Nepřipouštěla jsem si svou bolest. Ano, prošla jsem si stavy podobnému dnu a občas jsem si v tom blátě pěkně zahrabala. Ale já furt myslela na to, jestli ty ještě tolik trpíš. Jestli se už tvé rány zacelily. Když jsi mi napsal, že ještě ne, myslela jsem na to ještě několik dní poté a dýky se opět pohnuly. A když jsi napsal, že už to asi půjde, byla jsem opravdu šťastná. 

Teď jsem ty dýky vytáhla a uvědomila si veškerou tu bolest, která tu celou dobu byla. Proto se pustila ta stavidla plná slz. Ta díra bude potřebovat vyplnit. A vím, že i ta tvá. A já udělám vše pro to, abych našla ten puzzlík pro sebe i pro tebe. Protože nikdy jsem neměla takový strach o někoho, koho jsem od sebe poslala pryč. Nic totiž nebude silnější než jako jsme byli my dva spolu. Mohl nám patřit celý svět. Ten který jsme spolu začali tvořit. Žádnému nepříjemnému pocitu připomínající mi minulost už nedovolím, aby mi ničil mou budoucnost. Chci zase v srdci ohňostroje!