Jaký sen si chceš letos splnit?

Proč zrovna tohle je můj sen na rok 2020? Pro někoho zcela běžná věc, kdo v dnešní době nebyl minimálně aspoň v Egyptě, že..no, já ne! Já si nechci na letošní rok napsat nějaký velký sen, ne že bych jich neměla hned několik. Ale loňský rok pro mě byl opravdu neskutečná škola, takže mi letos stačí “málo”. 

A co mě na celém roku 2019 mrzí asi nejvíc? Že jsem nikam nejela. Nejdřív jsem neměla s kým, 

a ačkoliv dřív by mě tahle “výmluva” ani nenapadla a jela prostě někam sama a fakt si to užila, tak 

s mým brutálním zhoršením psychického stavu, jsem se hodně začala bát něco takového podniknout. Možná bych to dala, ale kdyby ne? Jak bych skončila se záchvatem úzkosti v cizí zemi, když mi sotva je schopen pomoct blízký člověk, který mluví stejným jazykem?

Další část roku a svých financí jsem věnovala kočce. A vytváření si nějaké finanční rezervy na stěhování a teoretický čas nezaměstnanosti. A ten zbytek roku? To sežralo stěhování do Hradce, rekonstrukce bytu (která bohužel stále není hotová) a totální finanční propad. Ano, když si dva roky vyděláváte měsíčně třicet tisíc, a to když je ten méně vydařený měsíc, tak plat prodejce nábytku 
v Hradci Králové vás moc neuspokojí, kor když je to ještě méně, než vám při nástupu slíbili. 
Ale o tom možná někdy jindy.

Můj první světlý bod v té asi temnější druhé části roku 2019 byla dovolená, kterou jsme si naplánovali s přítelem hned v červenci v den, kdy jsme se k sobě vrátili - Benátky v říjnu. Dva týdny před odletem nám zrušili let a celá dovolená šla, s prominutím, do hajzlu na kterém jsem zrovna seděla, když to na mě přítel volal z obýváku. Další jiskřička naděje svitla chvíli po té, když jsme začali plánovat na jaro Thajsko. Pár dní zpátky jsem ale shledala svou finanční situaci tak mizernou, že si to nemůžu teď dovolit, ani když budu pozitivně počítat s tím, že na jaře bude líp. Letenky se musí zaplatit teď a můj účet na mě křičí červenou barvou fontu zápornou cifru.

Takže ještě jednou - moc mě mrzí, že jsem nikde loni nebyla, přestože cestování tak miluji. Mrzí mě, že můj partner stihl během loňského roku pět zahraničních tripů, který byly všechny fakt mega, a já kromě Brna nenavštívila ani nějaké nové místo v republice. Každá jeho super storka mě píchne u srdíčka a připomene mi můj "neúspěch". A jelikož nejsem nepřející člověk a myslím, že ani závistivá, tak mě mrzí, že to mrzí jeho a že o tom ani nechce sám moc mluvit, aby mě to nemrzelo a nemusel koukat na můj smutný a mrzutý xicht. Takže s první výplatou si půjdu zařídit pas, ať mohu vyrazit co nejdřív a co nejvíc neplánovaně. A kam? Pár tipů už mám, takže hned co dopíšu tento článek, půjdu si udělat research.

A jaký sen si chceš letos splnit ty?